- začíná v - končí v
- Zahrádky u zámku

prochází Českou Lípou ve směru od Nového Boru. Její nejzajímavější úsek tvoří 4 km dlouhá naučná stezka z Dubice kaňonovitým údolím Pekla, dále vedoucí přes Zahrádky do Starých Splavů.
Kdo chce navštívit údolí Peklo a projít směrem ze Zahrádek do České Lípy, může přijet vlakem po viaduktu, protínajícím Peklo nad osadou Karba do železniční stanice Zahrádky, zde po žluté turistické trase projít do osady Karba, kde se napojí na červenou naučnou stezku, procházející Peklem.
vede ze Cvikova a Sloupu v Čechách přes Českou Lípu do Srní u České Lípy a Provodína s krátkou odbočkou k Provodínským kamenům přes Sluneční dvůr opět do Starých Splavů.
od železniční stanice Police – Žandov (Horní Police) přes bývalou obec Havraní na novou rozhlednu na Strážném vrchu (601 m. n. m.), Novosedlo, Velkou Javorskou, Heřmanice, Valteřice a Bořetín do České Lípy.
zavede pěší turisty z Horní Police do Žandova, Volfartic a dále na Prácheň.
která má svůj začátek v Holanech vede přes Vítkovec , Stvolínky a Ronov do Úštěka.
ze Zahrádek, Valdštejnskou lipovou alejí, s malou odbočkou na zříceninu hradní tvrze Jiljov do Holan, dále na zříceninu hradu Chudý hrádek, do Poustky a Dřevčic.
ze Zahrádek vede rovněž do Holan na Vlhošť (přírodní rezervaci) a napojuje se na tzv. Husí cestu (10 km dlouhou, zčásti tesanou do skal) vedoucí směrem na Obrok a do Dubé.
vede ze Stvolínek Kozelskou roklí do Kozlů a odtud dále do Bořetína.
okresní město a přirozené centrum regionu, městská památková rezervace – historické centrum, v jehož středu je náměstí s morovým sloupem, radnicí a řadou hodnotných domů. Dominantou městské památkové rezervace je gotický kostel sv. Máří Magdalény a vodní hrad Lipý ze 13. století. Místní Vlastivědné muzeum sídlí v prostorách bývalého augustiniánského kláštera z r. 1627, kde má stálou vlastivědnou a přírodopisnou expozici, galerii a v prostorách bývalého klášterního ambitu se konají pravidelně tématické výstavy. Jako perla působí rekonstruovaná secesní kavárna Union postavená v roce 1907, po rekonstrukci oceněna Obcí architektů za architektonický detail.
obec z poloviny 14. století, dominantou je jednolodní pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény zmiňovaný již ve 14. století, jeho dnešní pozdě barokní podoba pochází z roku 1789, interiér je vyzdoben stropní freskou od J. Kramolína, nedaleko Holan se nachází zřícenina hradu Vítkovec z přelomu 14. a 15. století a soustava 23 rybníků, známých jako Holanské rybníky založená již v 16. - 17. století, díky nímž se obec stala známým letoviskem. K rekreaci je využíván Milčanský rybník, u něhož je kemp, na malém ostrůvku v rybníku se nachází zbytky středověké tvrze, ostrůvek je chráněným hnízdištěm vodního ptactva, Dolanský rybník svým půdorysem připomíná písmeno H, má 2 výtoky, které se spojují ve složité síti přetoků a kanálů se známým obloukovým můstkem. V obci je k vidění i několik dobře zachovaných roubených domů z 18. a 19. století.
Za návštěvu stojí rovněž zbytky tvrze Vartenberků Rybnov ( místní část Holan) a zbytky tvrziště Jiljov z poloviny 14. století – osamělý pískovcový blok přístupný tesanými schody.
mezi největší dominanty obce patří poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, první písemná zmínka o něm je z roku 1291. Jako barokní chrám s komplexem dalších staveb, věží, děkanstvím ambitem atd. jej přestavěl v letech 1688 až 1717 G. Broggio, dokončil v r. 1723 jeho syn Octavio. Budova kostela je na třech stranách obklopena ambity s křížovou cestou od malíře J. Birnbauma z r. 1851 a se sedmi kaplemi. Kostel je trojlodní s valenou klenbou a nad jeho západní průčelí vystupuje hranolová věž, jejíž ochoz přechází do polygonové formy a je doplněn balustrádou se sochami. V ambitech i v kostele je pozoruhodná ornamentální štuková výzdoba. Poutě byly konány každoročně v oktávu svátku Panny Marie. Zámek v Horní Polici je barokní dvoukřídlá stavba, nejspíše rovněž dílo O. Broggia. Vznikl na místě staršího sídla (kamenné tvrze). Je jednopatrový, s polopatrem a s nízkým druhým patrem nad střechou střední části budovy. Za časů feudalismu sloužil hlavně k ubytování úřednictva a nacházely se zde kanceláře.
Kulturně-technickou památkou je kamenný klenbový most z r. 1840, jediný původní na řece Ploučnici, který tvoří v Horní Polici atraktivní „pěší zónu“.
zřícenina hradu, známého od r. 1352, od r. 1391 uváděn jako sídlo Berků, posléze patřil Kaplířům. Za Vartenberků připojen k Rybnovu. Po r. 1575 opuštěn. Zbytky paláce, hradeb, studny a sklepů. Dolský potok (Roklice) tvoří pod hradem dlouhé romantické údolí plné horolezeckých věží, zbytek mlýny, zvaného ve středověku Kuchyňka.
osada z poloviny 17. stol., patřící k obci Zahrádky, která je vstupní branou do kaňonu Peklo (pro cyklisty nepřístupný, vede jím naučná stezka). Údolí nad osadou protíná železniční viadukt z r. 1898, který byl vybudován na pěti obloucích z pískovce, je dlouhý 209 m a vysoký 24 m. Tento viadukt se řadí mezi významné technické památky.
Nad vsí při lesní cestě se nachází kamenný středověký kříž 110 cm vysoký. Je jedním z asi deseti, které se na Českolipsku zachovaly. Tyto kamenné kříže bývaly stavěny jako smírčí kříže a jejich vztyčení bylo součástí usmíření či trestu. (Podobný nalezneme ještě v Žandově). Řada domů v obci se zachovalými prvky lidové architektury z 18. a 19. století. Chráněná lípa širokolistá stará asi 450 let. Dominantu zalesněných vrchů tvoří táhlý hřbet Kozlu (597,8 m).
od r. 1967 národní přírodní památka v údolí v kaňonu Robečského potoka se skalními stěnami a úzkými soutěskami, kaňon je pro cyklisty nepřístupný. Délka tohoto romantického údolí je 8 km mezi Českou Lípou a Zahrádkami, nachází se zde naučná stezka. Nejkrásnější je údolí brzy na jaře, kdy jej pokrývají tisíce květů bledulí.
první písemné zmínky o obci pocházejí z konce 14. století. Z památek se v obci dochovalo roubené stavení bývalé krčmy ze 17. století s barokní sochou.
Ve starých částech zdejší pískovny jsou mokřady s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Nejvýznamnější pro návštěvníka jsou ale Provodínské kameny, nacházející se severovýchodně od obce na levém břehu Robečského potoka. Jako přírodní památka „Provodínské kameny“ je chráněna Lysá skála (419 m) – nejvyšší ze skupiny Provodínských kamenů, vyvřelé těleso sklovité čedičové horniny, někdy nazývané též „Spící panna“, pro svůj profil, připomínající dívčí obličej. Na skalkách se zde vyskytuje teplomilná květena a z vrchu je krásný rozhled na malebnou krajinu Lužických hor a Máchova kraje. Provodín je rovněž vstupní branou do turisticky atraktivního Hradčanského polesí. Zelená turistická značka nás zavede Hraničním dolem k bizardním pískovcovým skalním útvarům, Pustému kostelu a Skalní bráně, opačným směrem pak k Máchovu jezeru.
obec z konce 12. století, v níž se nalezly důkazy o osídlení ve střední době kamenné. Historie obce je do jisté míry spojena s hradem Ronov, jehož zřícenina se nachází na nedalekém čedičovém kuželu, který byl r. 1995 vyhlášen přírodní památkou s původní habrovou doubravou V 15.století byla v obci postavena tvrz, která byla přestavěna nejprve na renesanční a později na barokní zámek, který od r. 1647 patřil litoměřickému biskupství, dnes je zámek nevyužívaný a pustý je i empírově přestavěný kostel Všech Svatých založený ve 14. století. V obvodu obce nalezneme několik soch umělců z Braunovy školy.
K přírodním zajímavostem patří přírodní památka kaňon potoka Kolné s malým vodopádem, na východním břehu Koňského rybníka je pískovcová skála zvaná Smrtka. Název získala podle lidového zvyku shazování figuríny do rybníka při jarním vynášení smrti ze vsi.
obec z konce 14. století, kde v letech 1547 – 50 Vartenberkové vystavěli tzv. nový zámek, který o sto let později získal Albrecht z Valdštejna. V r.1770 byl přestavěn v barokním stylu tehdejšími majiteli Kounici, žijícími zde až do r.1897. Ve 20.století jej získali Lichtenšteinové. V současné době je zámek ve vlastnictví Univerzity Karlovy. V roce 2003 zámek vyhořel. V 1. polovině 17. století byl kolem zámku založen park se vzácnými dřevinami, v současné době se zde nacházejí rovněž sochy sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého. Součástí parku byl od 19. století skalní kaňon Robečského potoka zvaný Peklo, dnes národní přírodní památka s 4 km dlouhou naučnou stezkou. Od zámku přes jednu z nejstarších bažantnic v Čechách k Žižkově vrchu vede třista let stará Valdštejnská lipová alej s Barbořiným mostem. V oboře na Žižkově vrchu stojí zámeček Vřísek. Jihovýchodně od Zahrádek stojí kostel sv. Barbory s hrobkou Kouniců, původně patřící zaniklé vsi Mnichov. Původně renesanční stavba z r. 1550 byla později zbarokizována. Blízká zvonice pochází z r. 1609 Při silnici směrem do Jestřebí je zajímavá barokní socha svaté Starosty (ukřižovaná vousatá žena) z roku 1705. Při návštěvě Zahrádek stojí za shlédnutí i Novozámecký rybník, známý především jako hnízdiště vodních ptáků. Již ve 14. století byla ve skále vytesána tzv. Novozámecká průrva, odvádějící z rybníka vodu. Je dlouhá 175 m, hluboká 11 m a šířka dosahuje 7 m. Průrva je začátkem Robečského potoka, zatímco Bobří a Mlýnský potok rybník napájejí. Za vlády Karla IV. byl v pískovcové skále vysekán hluboký kanál, jímž proudí voda z Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka a tento kanál, nazývající se Mnichovská průrva, překlenuje most s hlavní silnicí do České Lípy. Roku 1933 byl Novozámecký rybník (výměra 348 ha) vyhlášen národní přírodní rezervací a v současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy z ornitologického hlediska k nejzajímavějším územím v České republice. Souvislá vodní plocha tohoto rybníka zaujímá přibližně 40 ha.
V obci se zachovaly četné roubené lidové stavby. Oblast Zahrádecka byla r. 1996 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
z pamětihodností je nutno zmínit Dům „Korunu“ i Kašnu - v roce 1536 majitel panství, příslušník drobné šlechty Jakub z Maušvic potvrdil patentem o vodě zavedení vody ze svého dvorce na severní straně náměstí (dnešní „Koruna“) na dnešní náměstí. Od r. 1853 stojí současná kamenná kašna, restaurovaná v roce 1997. Kašna má ze všech stran ve štítech vytesaná znamení z východu je znamení nečitelné, ze západu je znak Žandova, na jižní straně naleznete symbol kotvy a ze severu letopočet 1853 jako důkaz vzniku kašny. Kašna je národní kulturní památkou a v nočních hodinách je osvětlena.
Kostel sv. Bartoloměje – zřejmě byl založen společně se Žandovem a původní kostel ležel na místě dnešního. První podoba není známá. První písemná zmínka je z roku 1341, kdy zde Půta ze Žandova měl již pochované rodiče. Věž, která dostala podobu pevnostní architektury, byla ke kostelu přistavěna v druhé čtvrtině 15. století. V roce 1444 celý kostel vyhořel. Barokní věž kostela shořela v r. 1975. Dnešní čtyřboký jehlan je stavbou z r. 1992. Smírčí kříž – u domu čp. 87, na okrese Česká Lípa patří k nejstarším. (Podobný v Kvítkově).
Kříž – je na něm rytina kruhu s křížem a čtyřmi křížky. Dříve stával na okraji pole za jednou stodolou, ve středověku údajně sloužil jako pranýř, později se mu říkalo „Kříž čarodějnic“.
Socha sv. Šebestiána - postavená v r. 1822 na náklady města, důvodem postavení sochy byla náboženská tradice sv. Šebestián – patron proti moru, jeho přímluva a přímluva sv. Fabiána měla zažehnat epidemie. Socha byla v r. 1997 restaurována. Pro Žandov má velkou místně historickou hodnotu.